Hotel IMPERAL
Ačkoli je toto pojednání věnováno lanovým drahám, považuji za nezbytné se věnovat částečné i hotelu Imperiál, který je vlastně příčinou existence dvou lanových drah a bez něj by ztratily smysl a nebyly by nikdy vznikly.
Hotel Imperiál je významnou karlovarskou památkou. Pochází z počátku 20. století. A už v té době patřil k nejvýznamnějším a nejluxusnějším hotelům v Karlových Varech. A patří k nim i dnes. Impozantní stavba hotelu, citlivě zasazená do přírodního rámce Karlových Varů a odpovídající nejnáročnějším požadavkům na lázeňskou architekturu zaměřenou na umělecké detaily a všestranný komfort, byla slavnostně uvedena do provozu 18. června 1912.
Nápad postavit tento „pohádkový" mezinárodní velkohotel dostal karlovarský bankéř a podnikatel Alfred Schwalb. Alfred Schwalb byl velice šikovný a chytrý člověk. Měl předky několik pokolení na zpět v Hroznětíně. Postupně se vypracoval na bankéře. Schwalb nejenže vymyslel, že by se Varům hodil krásný výškový hotel, ale díky němu existuje třeba Sadová ulice. V těch místech byl předtím jen potok, všude okolo mokro a bahno. Schwalb přišel s tím, že by tam bylo výborné postavit ulici. Na počátku minulého století zakoupil stavební pozemky „Na čihadle“, ideálně položené nad městem, které v té době už nemělo dostatek ubytovacích kapacit pro své hosty. Návrší se v minulosti nazývalo Tappenberg a někdy po roce 1800 tady postavili v duchu pozdního baroka a tehdy moderního klasicismu letní usedlost Tappenberg s hostincem a velikou okrasnou zahradou. Místo se stalo oblíbeným cílem vycházek lázeňských hostů. V roce 1835 se v Teppehofu ubytovala její císařská milost ruská velkokněžna Helena se svým manželem velkoknížetem Michailem Pavlovičem, kteří se toho roku ve Varech léčili. Na počest a památku velkokněžny byla usedlost přejmenována na „Helenin dvůr". Helenin dvůr stojí v areálu Imperiálu dodnes, prodělal v čase celou řadu přestaveb, které poničily jeho původní podobu.
Ovšem vzhledem k problematické dostupnosti tohoto vrchu, byly plány na umístění hotelu do těchto míst pokládány městskou radou i konkurencí za utopické. Alfred Schwalbe však dokázal o smysluplnosti projektu přesvědčit mezinárodní společenství podnikatelů, v jehož čele stál Luttrell Pikington Bethell - Lord Westbury, přezdívaný v mezinárodních finančních kruzích „hotelový Richard". Tomu se podařilo také prosadit stavbu dvou lanových drah.
V roce 1905 bylo založeno konsorcium které si dalo za cíl postaví hotel. Penězi přispěli hlavně akcionáři. A.Schwalbe najal zkušeného francouzského inženýra Ernsta Hebrarda, který se podílel mimo jiné na výstavbě Hanoje nebo řecké Soluně, Maroka a Francouzské Indočíně. Hébrard přijel na obhlídku lokality, chodil po výšině a dospěl k myšlence, že pokud by Vary měly hrad, stál by jistě na tomto místě, které pohledově ovládá celý terén. Proto tedy tak stavbu velkohotelu koncipoval.
Podle jeho návrhů a pod jeho vedením vyrostla v letech 1910-1912 na výšině Helenin dvůr nová dominanta města. velkohotel Imperiál byl mimo jiné prvním objektem na českém území, který byl zbudován na svou dobu novátorskou technologií litého betonu. Nejdříve však bylo nutné vyřešit přístup ke staveništi. To bylo také jeden z důvodů zbudování lanové dráhy vedoucí z Divadelního náměstí. Tím byl zajištěn pohodlný přístup přímo z městského centra. Stavba je slohově neuchopitelná. Proto se používaly formulace „velkohotel amerického stylu", což je nic neříkající formulace. Stavba Imperiálu byla symbolickou tečkou za obrovským boomem zlatého věku. protože se dokončila v roce 1912.
Imperiál byl jednoznačně komerčním úspěchem, jako většina toho co se udělalo. Od otevření Imperiálu byly ve městě dva veliké luxusní konkurující si hotely. Do Puppu jezdila šlechta, v Imperiálu se ubytovávala podnikatelská elita a filmové hvězdy.
Dále byla vytvořena „horská silnice", která díky systému serpentin zpřístupnila údolí Teplé i počínající automobilové dopravě. Pro pohodlí lázeňských hostů, byla následně postavena povrchová lanová dráha vedoucí z opačné strany kopce. Její dolní stanice a těleso trati dosud stojí.
Hotel rychle získal světovou slávu. V době jeho vzniku Karlovy Vary hostily na 70 tisíc hostů ročně, což je vůbec největší návštěvnost v celé historii města. V tomto období hosté ze zámoří s sebou do lázní přivážejí také nový druh zábavy a změnu životního stylu, Ve Varech vznikají tenisové kurty, golfová hřiště a dostihová dráha. Na světě je opravdu jen málo lázeňských hotelů, které hostily tolik významných osobností jako hotel Imperiál. Ke slavným hostům hotelu Imperiál se řadí příslušníci rozvětvené bankéřské rodiny Rothschildů nebo polského šlechtického rodu Potockých. Dále tu pobývali ruský velkokníže Pavel, rakouský arcivévoda František Salvátor, německý princ Friedrich Leopold, hudební skladatel Richard Strauss, hollywoodské hvězdy Douglas Fairbanks a jeho žena Mary Pickfordová, knížata, mahárádžové, nejvlivnější průmyslníci své doby a v neposlední řadě také politici a prezidenti, například Tomáš Garrique Masaryk, či český prezident Václav Klaus. Sám hotel Imperiál vděčí za svou slávu lordu Richardovi Westburrymu a bankéři Antonínu Schwalbovi. Hotel byl postaven pro tu nejnáročnější klientelu. To, že se v Imperiálu objevovali Rotshildové a další židovští boháči, se samozřejmě v době, kdy se k moci začali dostávat nacisté, stalo trnem v oku. Když začalo v druhé polovině třicátých let přihořívat, nacionalisické plátky označovali Imperiál jako Tummelplatz des internationalen Judeentumus, což lze přeložit jako „rejdiště mezinárodního židovstva".
V době II.světové války hotel sloužil jako sídlo místního německého vojenského velitelství. Od roku 1940 do konce války byl také využíván jako domov dětí z německých měst sužovaných nálety spojeneckých bombardérů. Na konci války pak byl proměněn na vojenský lazaret.
Po konci války, sídlilo zde velitelství sovětských vojsk včetně NKVD. Po návratu sovětských vojsk domů, darovala hotel československá vláda, na návrh ministra Zdeňka Fierlingera, spolu s dalšími objektyvl, sovětskému ministerstvu zdravotnictví. Teprve v roce 1957 vrátil Sovětský svaz hotel zpět československému státu, ovšem s podmínkami. Od roku 1992 se stala majitelem hotelu lázeňská společnost Imperiál Karlovy Vary, a.s.
Mimo jiné byla darována villa Margareta, objekt vedle hotelu Richmond, sovětskému generálu Buďonérmu, který mimochodem v tomto objektu nikdy nebyl.
.